Boj se znečišťováním ovzduší bude dominovat summitu Evropské unie ve čtvrtek a v pátek v Bruselu, kde bude Německo prosazovat ambiciózní cíle, ale zřejmě narazí na odpor řady států, včetně České republiky. Šéfové států EU budou také řešit obsah Berlínské deklarace, která má být odrazovým můstkem pro jednání o evropské ústavě. Praha navrhne uspořádání fóra o jaderné energetice a bude usilovat o to, aby se v unii obnovila diskuse o jaderné energetice.
Summit podpoří návrh, aby do roku 2020 dosáhl podíl biopaliv v dopravě deseti procent. Shoda panuje i na snížení emisí kysličníku uhličitého o 20 procent ve srovnání s rokem 1990, ale Německo jako předsedající země EU chce, aby se tento cíl zvýšil na 30 procent. Většina států není proti, pokud se k úsilí připojí i další globální znečišťovatelé jako USA, Indie a Čína.
Největším předmětem sporu je ale záměr, aby se elektřina v unii vyráběla v roce 2020 z dvaceti procent z obnovitelných zdrojů. Ministři energetiky se zatím shodli, že tento cíl bude dobrovolný, ale Německo a komise tlačí na to, aby byl závazný.
Proti je 14 zemí, včetně České republiky. Závazné cíle prosazují skandinávské země, Rakousko a Británie. Také předseda Evropské komise José Barroso se v úterý vyslovil pro závazné cíle, aby unie dala světu příklad. Budou nás sledovat od Moskvy po Washington, zda jsme opravdu věrohodní, řekl Barroso.
Analýzy ukazují, že ČR není s to dosáhnout většího podílu než osm až devět procent, řekl český velvyslanec při EU Jan Kohout. Je to prý především kvůli zeměpisným podmínkám, které neumožňují dostatečné využití solární a větrné energie.
Základem pro kompromis by mohl být návrh Francie, která chce, aby se brala při snižování emisí CO2 v úvahu i jaderná energie, myslí si Kohout.
Jan Kohout - český velvyslanec v Bruselu
Podle něj česká delegace opět navrhne, aby se v Praze konalo fórum o jaderné energetice. Nicméně stejný záměr má Slovensko, které chce pořádat takové fórum v Bratislavě a premiér Robert Fico o tom již psal do Bruselu před dvěma týdny.
Česká republika bude také usilovat o to, aby se v Evropské unii opět začalo debatovat o jaderné energetice. Atmosféra v EU se mění a jaderná energetika již není "sprosté slovo", myslí si český velvyslanec. Podle něj je třeba o jaderné energii diskutovat bez emocí a nevyhýbat se i problémům bezpečnosti a ukládání jaderného odpadu.
Program nynější české vlády předpokládá, že se nebude jaderný sektor rozšiřovat.
Den před "ekologickým" summitem byl dnes v Bruselu i bývalý americký viceprezident Albert Gore, který se věnuje globálnímu oteplování od začátku své politické kariéry a který dostal Oscara za dokumentární film na toto téma. Evropská unie má naprosto klíčovou úlohu, aby pomohla světu prosadit nezbytné změny, řekl.
Jednání summitu bude v pátek v Bruselu provázet demonstrace, kterou dopoledne uspořádají evropské ekologické organizace, včetně českého Hnutí Duha.
Německá kancléřka Angela Merkelová předloží summitu také návrh deklarace, kterou 25. března přijmou v Berlíně hlavy států u příležitosti 50. narozenin unie. Krátký, asi dvoustránkový text shrnuje úspěchy evropské integrace a zdůrazňuje hodnoty EU. Ve snaze vyhnout se předčasným kontroverzím ale neobsahuje zmínku o euroústavě.
Deklarace má podle německých záměrů připravit jednání o euroústavě, která by měla nahradit text zamítnutý v referendech ve Francii a Nizozemsku. Podle diplomatů se příprava deklarace setkala s řadou potíží a proto se Berlín se rozhodl nyní v navrhnout nekontroverzní text.
Jednání o ústavě začnou "na ostro" podle shodného mínění diplomatů ihned po prezidentských volbách ve Francii začátkem května. Na červnovém summitu EU by pak měl být schválen časový rozvrh, který předpokládá od září do prosince mezivládní konferenci. Během ní by měl být připraven text nové ústavy, aby jej mohly během dalšího roku členské země ratifikovat do voleb do Evropského parlamentu v červnu 2009.
Na programu summitu není diskuse o zvažovaných základnách americké protiraketové obrany v Polsku a ČR. Stejně tak tomu bylo i při pondělní schůzce ministrů zahraničních věcí, kde pak o základnách mluvila rakouská ministryně Ursula Plassniková.
ČR budou na summitu zastupovat premiér Mirek Topolánek, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a ministr financí Miroslav Kalousek.
Summit podpoří návrh, aby do roku 2020 dosáhl podíl biopaliv v dopravě deseti procent. Shoda panuje i na snížení emisí kysličníku uhličitého o 20 procent ve srovnání s rokem 1990, ale Německo jako předsedající země EU chce, aby se tento cíl zvýšil na 30 procent. Většina států není proti, pokud se k úsilí připojí i další globální znečišťovatelé jako USA, Indie a Čína.
Největším předmětem sporu je ale záměr, aby se elektřina v unii vyráběla v roce 2020 z dvaceti procent z obnovitelných zdrojů. Ministři energetiky se zatím shodli, že tento cíl bude dobrovolný, ale Německo a komise tlačí na to, aby byl závazný.
Proti je 14 zemí, včetně České republiky. Závazné cíle prosazují skandinávské země, Rakousko a Británie. Také předseda Evropské komise José Barroso se v úterý vyslovil pro závazné cíle, aby unie dala světu příklad. Budou nás sledovat od Moskvy po Washington, zda jsme opravdu věrohodní, řekl Barroso.
Analýzy ukazují, že ČR není s to dosáhnout většího podílu než osm až devět procent, řekl český velvyslanec při EU Jan Kohout. Je to prý především kvůli zeměpisným podmínkám, které neumožňují dostatečné využití solární a větrné energie.
Základem pro kompromis by mohl být návrh Francie, která chce, aby se brala při snižování emisí CO2 v úvahu i jaderná energie, myslí si Kohout.
Jan Kohout - český velvyslanec v Bruselu
Podle něj česká delegace opět navrhne, aby se v Praze konalo fórum o jaderné energetice. Nicméně stejný záměr má Slovensko, které chce pořádat takové fórum v Bratislavě a premiér Robert Fico o tom již psal do Bruselu před dvěma týdny.
Česká republika bude také usilovat o to, aby se v Evropské unii opět začalo debatovat o jaderné energetice. Atmosféra v EU se mění a jaderná energetika již není "sprosté slovo", myslí si český velvyslanec. Podle něj je třeba o jaderné energii diskutovat bez emocí a nevyhýbat se i problémům bezpečnosti a ukládání jaderného odpadu.
Program nynější české vlády předpokládá, že se nebude jaderný sektor rozšiřovat.
Den před "ekologickým" summitem byl dnes v Bruselu i bývalý americký viceprezident Albert Gore, který se věnuje globálnímu oteplování od začátku své politické kariéry a který dostal Oscara za dokumentární film na toto téma. Evropská unie má naprosto klíčovou úlohu, aby pomohla světu prosadit nezbytné změny, řekl.
Jednání summitu bude v pátek v Bruselu provázet demonstrace, kterou dopoledne uspořádají evropské ekologické organizace, včetně českého Hnutí Duha.
Německá kancléřka Angela Merkelová předloží summitu také návrh deklarace, kterou 25. března přijmou v Berlíně hlavy států u příležitosti 50. narozenin unie. Krátký, asi dvoustránkový text shrnuje úspěchy evropské integrace a zdůrazňuje hodnoty EU. Ve snaze vyhnout se předčasným kontroverzím ale neobsahuje zmínku o euroústavě.
Deklarace má podle německých záměrů připravit jednání o euroústavě, která by měla nahradit text zamítnutý v referendech ve Francii a Nizozemsku. Podle diplomatů se příprava deklarace setkala s řadou potíží a proto se Berlín se rozhodl nyní v navrhnout nekontroverzní text.
Jednání o ústavě začnou "na ostro" podle shodného mínění diplomatů ihned po prezidentských volbách ve Francii začátkem května. Na červnovém summitu EU by pak měl být schválen časový rozvrh, který předpokládá od září do prosince mezivládní konferenci. Během ní by měl být připraven text nové ústavy, aby jej mohly během dalšího roku členské země ratifikovat do voleb do Evropského parlamentu v červnu 2009.
Na programu summitu není diskuse o zvažovaných základnách americké protiraketové obrany v Polsku a ČR. Stejně tak tomu bylo i při pondělní schůzce ministrů zahraničních věcí, kde pak o základnách mluvila rakouská ministryně Ursula Plassniková.
ČR budou na summitu zastupovat premiér Mirek Topolánek, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a ministr financí Miroslav Kalousek.
