S úmyslem rozptýlit obavy ruské politické špičky z plánovaného rozmístění základen amerického protiraketového deštníku ve střední Evropě přijíždí v pondělí do Moskvy ministryně zahraničí Spojených států Condoleezza Riceová.
Její cesta, jen tři týdny po podobné návštěvě amerického ministra obrany Roberta Gatese, je zřetelným signálem úsilí Washingtonu přesvědčit Moskvu, že vybudování radaru v České republice a deseti sil s obrannými raketami v Polsku neohrozí ruskou bezpečnost.
Gatesovy rozhovory koncem dubna v Moskvě označil americký tisk za neúspěšné. Ačkoli takové hodnocení Bílý dům veřejně nesdílí, vysílá nyní do Ruska své diplomatické eso, nejbližší prezidentovu spolupracovnici, houževnatou vyjednávačku a plynně rusky mluvící znalkyni sovětské a ruské problematiky Riceovou.
Rusové, i když to nahlas nepřiznávají, se nechtějí smířit s americkou vojenskou přítomností v zemích svého bývalého politického a vojenského vlivu. O radaru a základně hovoří jako o zařízeních, která je možné přezbrojit na útočné objekty, a hrozí, že na ně zacílí své rakety.
Američané naopak zdůrazňují obranný charakter základen a ruské argumenty považují za přehnané. "Rusové mají tisíce hlavic. Představa, že lze jakkoli zastavit ruské jaderné odstrašování několika raketami, nedává smysl," uvedla.
Moskva to vidí jinak
Prezident Vladimir Putin neváhal při oslavách ukončení druhé světové války použít slova, která byla o osm časových pásem na západ chápána jako skryté přirovnání Spojených států k nacistickému Německu.
"Příčiny každé války je třeba hledat v chybách mírových časů," řekl Putin, podle něhož i v současnosti hrozby přetrvávají, jen mění podobu. "A v těchto nových hrozbách, jako v časech 'třetí říše', vidíme stejné přezírání lidského života, stejné požadavky na světovou výjimečnost a diktát," prohlásil.
