Raným Evropanům nechutnalo mléko
Dospělí Evropané nebyli ještě před několika tisíci lety schopni strávit mléko, ale když tuhle bariéru postupně odbourali, v evolučním vývoji se posunuli vpřed.
Vyplývá to z výzkumu britských a německých vědců, kteří údajně našli první přímý důkaz, že moderní lidé se měnili v reakci na základní evoluční pravidlo - princip přirozeného výběru.
"Schopnost pít mléko dala v relativně nedávné minulosti některým Evropanům značnou výhodu, pokud jde o přežití," cituje BBC Marka Thomase z londýnské University College, jednoho z autorů studie, kterou zveřejnil odborný americký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
Chuť přišla s chovem
Vědci zkoumali vzorky z koster, které byly nalezeny v Německu, Maďarsku, Polsku a Litvě, jsou staré sedm až osm tisíc let a pocházejí zřejmě z nejranějších "farmářských" komunit v Evropě.
Získali z nich DNA a hledali gen, který produkuje enzym laktázy. Ta umožňuje dospělému organismu trávit mléko, protože štěpí mléčný cukr, laktózu. U většiny obyvatel planety se dnes v dospívání tento gen "vypíná", což vyvolává takzvanou "laktózní intoleranci" - pití mléka vede k nadýmání, žaludečním křečem nebo zvracení.
Více než 90 procent lidí severoevropského původu má ale variantu laktázního genu, která funguje po celý život. Jenže v kosterních ostatcích z mladší doby kamenné vědci tuto genovou mutaci nenašli. Domnívají se proto, že se vyvinula rychle a spontánně někdy v následujících tisíciletích.
Podle jedné teorie genem už v neolitu disponovaly malé skupiny Evropanů a získaly tak dominantní postavení, když začaly chovat dobytek. Nová vědecká zjištění ale spíše napovídají, že gen "tolerance k mléku" se objevil až s nástupem chovného hospodářství.
Kalcium je "nakoplo"
"Tato genová verze pravděpodobně vznikla u nějakého jednotlivce v severní Evropě a představovala takový evoluční bonus, že se rychle šířila," říká doktor Thomas.
"Jaké výhody přinášela tolerance organismu vůči mléku, zatím úplně nechápeme. Máme ale za to, že Evropané, kteří se ho naučili pít, měli zajištěn stálý přísun důležité, výživné potravy, nezávislý na sezónní sklizni plodin. A kravské mléko - na rozdíl od vod z řek - neobsahovalo parazity," uvádí Thomas. "Je to možná nejvýhodnější genový rys, který lidstvo získalo za posledních 30 000 let."
Jiní odborníci však vybízejí k opatrnosti a upozorňují, že proces výtažku a analýzy DNA z fosilních ostatků je velmi komplikovaný a náchylný k chybám. "Otevírá se tak nový výhled na někdejší změny v lidských genech, ale je třeba prozkoumat více kosterních fosilií," řekl časopisu New Scientist americký bioarcheolog Clark Larsen.
První stopy po "prehistorickém" kravském mléku našli britští archeologové před několika lety ve Skotsku, na 2500 let starých střepech z postneolitických nádob. Dokazují, že tito raní Evropané si už nedrželi dobytek jen na maso.
Gen, který dospělému člověku dovoluje pít mléko bez potíží, se kromě Severoevropanů běžně vyskytuje i u dalších skupin s dlouhou tradicí chovu dobytka - v Indii nebo u středoafrických Tutsiů.
"To, že jinde - včetně jižní Evropy - naopak převažuje odpor dospělého organismu k mléku, uznali vědci až v 60. letech minulého století. Do té doby se fakt, že třeba Číňané nejsou zvyklí pít mléko, připisoval spíše kulturním odlišnostem," poznamenává New Scientist.
